Přeskočit na obsah

Žlutý hyperobr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Žlutý hyperobr je velmi hmotná hvězda s rozšířenou atmosférou, která patří do spektrální třídy A až K, s hmotností přibližně 20 až 50-násobku hmotnosti Slunce. U žlutých hyperobrů, mezi něž patří například Ró Cassiopeiae v souhvězdí Kasiopeji, byly pozorovány opakované erupce, kvůli kterým hvězda opakovaně nebo dlouhodobě snižuje svou jasnost. Jeví se jako extrémně vzácné hvězdy ve vesmíru. Kvůli velké rychlosti spotřebování jaderného paliva většinou zůstávají na hlavní posloupnosti pouze několik milionů let a následně vybuchnou jako supernova nebo hypernova.

Vnitřní struktura

[editovat | editovat zdroj]

Podle současných fyzikálních modelů hvězd může žlutý hyperobr obsahovat konvektivní jádro obklopené radioaktivní zónou, což je opačně než u hvězd velikosti Slunce, které se skládají z radioaktivního jádra obklopeného konvektivní zónou.[1] Díky extrémně vysokému tlaku v jádrech žlutých hyperobrů jsou části jádra, případně celé jádro, tvořeny z degenerovaného plynu.

Chromosféra

[editovat | editovat zdroj]

Díky absolutní velikosti těchto hvězd, navíc se silným magnetickým polem a velkým uvolňováním energie, nedokážou žlutí hyperobři udržovat povrchový materiál tak jako jiné druhy hvězd. Z toho důvodu mají velmi velkou rozšířenou atmosféru. Někdy se kolem nich nachází disk prachu a plynu, který poskytuje možnost vzniku planetárních soustav kolem těchto hvězd.

Známí žlutí hyperobři

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Yellow hypergiant na anglické Wikipedii a Žltý hyperobor na slovenské Wikipedii.

  1. Seeds, Michael A., Astronomy: The Solar System and Beyond, Brooks / Cole 2005
  2. BBC - h2g2 - Constellations: Cassiopeia 'the Boastful Queen'

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]